Rev 7 | CzeCSP | STEP | Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země a držet čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom.

Revelation of John 7

Sto čtyřicet čtyři tisíce označených

1 Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země ^{▼▼20,8; Iz 11,12} a držet čtyři zemské větry, ^{▼▼Jr 49,36; Da 7,2; Za 6,5; Mt 24,31} aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom. 2 A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého ^{▼▼15,7; Sk 14,15!} Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři: 3 „Neškoďte ^▼▼9,4 zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme ^{▼▼ř.: nezapečetíme} otroky našeho Boha na jejich čelech!“ ^{▼▼13,16; 14,1.9; 17,5; 20,4; 22,4; Ez 9,4} 4 A slyšel jsem počet ^▼▼9,16 označených: sto čtyřicet čtyři tisíce ^{▼▼ř.: + označených; 14,1} ze všech kmenů synů Izraele. 5 Z kmene Juda ^{▼▼Ex 1,1—4} je označeno dvanáct tisíc, z kmene Rúben dvanáct tisíc, z kmene Gád dvanáct tisíc. 6 Z kmene Ašer dvanáct tisíc, z kmene Neftalí dvanáct tisíc, z kmene Manases ^{▼▼[jeden z Josefových synů doplňuje počet 12 namísto vynechaného Dan]} dvanáct tisíc. 7 Z kmene Šimeón dvanáct tisíc, z kmene Lévi dvanáct tisíc, z kmene Isachar dvanáct tisíc. 8 Z kmene Zabulón dvanáct tisíc, z kmene Josef dvanáct tisíc a z kmene Benjamín je označeno dvanáct tisíc.

Veliký zástup ze všech národů

Potom ^▼▼4,1 jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, ⌈jazyků a z každého lidu⌉, ^{▼▼ř. : lidů (lid — pl.) a jazyků ; 5,9; 10,11; 11,9; 13,7; 14,6; 17,15} jak stojí před trůnem ^{▼▼v. 15; 22,3} a před Beránkem, oblečeni v bílá ^▼▼3,4 roucha, palmové ratolesti ^{▼▼Lv 23,40} v rukou, 10 a volají velikým ^▼▼6,10 hlasem: „Záchrana ^{▼▼12,10; 19,1; Ž 3,9} náleží našemu Bohu, tomu, který sedí ^▼▼4,2! na trůnu, a Beránkovi.“ ^▼▼5,13 11 A všichni andělé stáli kolem ^▼▼4,4 trůnu, kolem starších i těch čtyř živých bytostí, a padli před trůnem na tvář a poklonili se Bohu ^{▼▼4,10; Mt 4,10} 12 ⌈se slovy⌉: ^{▼▼ř.: říkajíce} „Amen! Dobrořečení a sláva, moudrost i vděčnost, úcta a moc i síla náleží našemu Bohu na věky věků. [Amen.]“

13 Jeden z těch starších ^▼▼4,4 ⌈na mne promluvil⌉: ^{▼▼ř.: mi odpověděl řka} „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“ 14 Řekl jsem mu: „Můj pane, ty to víš.“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení ^{▼▼Mt 13,21!; 24,21} a svá roucha vyprali a vybílili v krvi ^{▼▼1,5; 1J 1,7} Beránkově. 15 Proto jsou před Božím trůnem a slouží ^{▼▼22,3; Ř 12,1!; 2Tm 1,3} mu v jeho svatyni ^{▼▼3,12; 11,19; 14,15; 15,5n; 16,1.17; 21,22; Ž 11,4} dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. ^{▼▼21,3; Lv 26,11} 16 Již nebudou hladovět ^{▼▼Iz 49,10} ani žíznit, ⌈neublíží jim⌉ ^{▼▼ř.: nepadne na ně} slunce ^{▼▼Ž 121,6} ani jiný žár, 17 neboť Beránek, ^▼▼5,6! který je uprostřed trůnu, je bude pást ^{▼▼Mt 2,6} a povede ^{▼▼Ž 23,1} je k pramenům vod života. ^{▼▼21,6; 22,1} A Bůh jim setře každou slzu z očí.“ ^{▼▼21,4; Iz 25,8}